Jdi na obsah Jdi na menu
 


Adaptační program

Co udělat, aby se vaše dítě v pohodě a v klidu adaptovalo?

Adaptační program naší kočičí školky: “ U Kočičáků“

V procesu adaptace je důležitá oboustranná počáteční důvěra mezi učitelkou a dítětem a rodiči, a věřte, že se tato důvěra a vzájemná spolupráce bude prohlubovat, pokud se o to budou starat obě dvě strany.

Když dítě nastupuje do MŠ, dostává se do společnosti neznámých lidí, nových vrstevníků, nových autorit a učí se přizpůsobovat jinému režimu a pravidlům, což se samozřejmě týká i hygienických a stravovacích návyků. Nové jsou pro něj i prostory MŠ a větší hluk ve třídě.

 
Tak jak na to?
  • Myslím, že společným přičiněním to zvládneme.
  • První dny si vytvořte časovou rezervu, nespěchejte. Nenechte na sobě znát před dítětem, že i pro vás tato situace není příjemná, nebuďte nervózní.
  • Vaše vyladění ohledně MŠ, by mělo být pozitivní. Vždyť se teprve poznáváme a čas ukáže, jaké kvality vám i vašim dětem naše MŠ poskytne.
  • Dávejte dítěti najevo, že není v MŠ za trest, nebo proto, že na něj nemáte čas.
  • Vysvětlete mu, že školka jako taková je pro něj nový zážitek. Hovořte s ním o nové zábavě, nových kamarádech, nových věcech a dění. Mluvte s ním o tom, že nové věci k životu patří.
  • V prvním adaptačním období by se dítě nemělo nutit k činnostem. Mělo by si spíše věci a situace ohmatávat, pozorovat, sledovat dění a pak se teprve do hry vtahuje a samo si o hru i říká a potažmo jí rozvíjí.
  • Dítě 3 leté, mladšího předškolního věku, si většinou hrají samy. Až kolem věku 4 let si jsou schopny zahrát s kamarádem a spolu hru vytvářet.
  • Neidealizujte dítěti prostředí MŠ. Ani nekritizujte a nevyhrožujte mu MŠ.
  • Po školce si s ním povídejte o tom, co bylo, co vidělo, koho poznalo, co se mu líbilo. Pokud bude dítě zamlklé, neznamená to, že se mu ve školce nelíbilo, ale zpracovává nové podněty a informace.
  • Neklaďte na něj požadavky, že si musí hrát a zapojovat se do činností.
  • Učitelky jsou schopné zapojit nenásilnou formou do her, činností, režimu a odvézt pozornost od stýskání.
  • Častěji se stává, že samu skutečnost maminky snášejí hůře, než jejich ratolest. Důvěřujte paní učitelce, která má spoustu zkušeností, studovala pedagogiku i psychologii dítěte předškolního věku a je na adaptaci dítěte připravená.
  • I když při vašem odchodu dítě pláče, neznamená to, že propláče celý den.
  • Nedávejte najevo, že jste smutní a, že ono je důvod, že jste rozrušeni.
  • Dítě po vašem odchodu paní učitelky zabaví. Mohou mu nabídnout hračku, zapojí se do her a činností a čas mu uteče daleko rychleji, než mamince, která se strachuje, zda tento krok do nového společenství její ratolest zvládne.
  • Budete-li vystresovaní, dítě to vycítí a zapojení do kolektivu bude složitější.
  • Rozlučte se v klidu a po rozloučení se již do třídy nevracejte. Paní učitelky vědí, co mají dělat.
  • Dohodněte se s paní učitelkou, že zavoláte, abyste se ujistili ve svých pochybách.
  • V případě, že to bude nutné, bude vás paní učitelka kontaktovat
  • Pokud je dítě k neutišení, je lépe dobu předání zkrátit a neprotahovat. Ujistěte dítě, že si pro něj přijdete.
  • To, co mu slíbíte, splňte - to je základ důvěry.
  • Může se stát, že dítě pláče při vyzvedávání, což nutně neznamená, že proplakalo celý den.  Je to naprosto přirozené  - je rádo a těší se z toho, že jste tady.
  • Pokud to zvládnete, dítě nelitujte - to mu rozhodně neprospěje.
  • Jako každé dítě je individualita, tak i doba adaptace je individuální. Nemyslete si, že když to jiné dítě to zvládá rychle, že vaše dítě to musí zákonitě zvládnout stejně rychle.
  • Délka adaptace je individuální - někomu trvá pár dní, někomu týdny.
  • U dětí, které začnou bez problémů chodit, nepláčou a ve školce se jim nadmíru líbí, dochází po měsíci ke kolapsu. Může protestovat a projevovat nechuť ke školce, k rannímu vstávání. Dochází ale k uvědomění, že dítě už tu maminku nebude mít pořád, že skutečně tu není jen pro něj. Buďte trpěliví a důslední.
  • Vysvětlete mu, že jste tu stále pro něj. V době, kdy je to možné, kdy se navracíte ze zaměstnání a o víkendech, se mu nepřítomnost snažte vynahradit.
  • Je důležité, aby získalo k prostředí školky důvěru a cítilo se zde bezpečně.
  • Dodržujte režim školy, hlavně dobu příchodů a odchodů.
  • Pokud slíbíte, že přijdete po obědě, tak slib dodržte.
  • Dobu spánku nazývejte odpočinkem, relaxací, uvolněním po dni plném tvoření, cvičení, her a skotačení. Věřte, že i když vám doma dítě nespí, pravidelný režim v mateřské škole dítě sám uspí.
  • Naslouchejte svému dítěti. Nenuťte jej do komunikace, neklaďte otázku typu „Tak co jak bylo ve školce?“ Spíše jej nechte, rozpovídá se samo.
  • Veďte dítě k samostatnosti.
  • Neslibujte mu za pobyt ve školce odměny.
  • Při jakýchkoliv pochybách si promluvte s paní učitelkou (nezdá-li se vám po zdravotní stránce, komunikujte to s námi)

ADAPTAČNÍ PROGRAM

  • Maminka přivede dítě v 10.00 hod na hřiště MŠ - je to pro něj známé a přirozené prostředí. Poté se s dítětem rozloučí a v 11,00 hod. si pro dítě přichází. Toto zvykání do 11,00 hod. hod. trvá 3-4 dny
  • Další den dítě zůstává i po dobu oběda.
  • Asi tak týden chodí od 10.00 do 12.00 hod.
  • Další týden zůstává dítě od 8.00 -12.00 hod.
 
A pak už není problém nechat dítě ve školce do odpoledne. Poznalo, co ho čeká, zná kamarády a postupně se se školkou seznámilo.
Tato forma adaptace je přirozená.
 
Budeme se těšit a věříme, že společným úsilím vaše dítě adaptaci zvládne.